Články

PUBLIKACE ŽITKOVSKÉ BOHYNĚ LIDOVÁ MAGIE NA MORAVSKÝCH KOPANICÍCH

Publikace Dagmar Dobšovičové Pintířové přináší výzkum magie na Moravských Kopanicích od počátku devadesátých let dvacátého století.

Bílé Karpaty s roztroušenými usedlostmi a horskými loukami jsou vyjimečné svým geniem loci.

Jedním z fenoménů, vytvářejících neopakovatelné kouzlo Moravských Kopanic je instituce žitkovských ” bohyní ” které tato kniha zkoumá.

publikace
MZM Brno

PŘEDSTAVENÍ PUBLIKACE 13.12.2016 MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM BRNO

PROGRAM KOPANIČARSKÉ SLAVNOSTI 2016
15. – 17.7.2016 Starý Hrozenkov

Je již tradicí, že se v rámci Kopaničárských slavností představují také gajdoši a gajdošské muziky. Ani letos tomu nebude jinak. V programovém bloku, který  bude věnován gajdošským tradicím se představí řada výborných interpretů.

Muzika Jana Karpiela

Jan Karpiel je legendou goralské muziky. Virtuózní muzikant, multiinstrumentalista, zpěvák a výborný vypravěč. Znalec nejen goralské hudby a kultury ve které přímo vyrůstal, ale také hudební tradice dalších karpatských regionů. Muzika Jana Karpiela prezentuje tradiční goralskou kulturu, ale má na svém kontě i řadu zajímavých multižánrových experimentů. Spolupráce s polským jazzovým orchestrem Zbigniewa Namyslowského, spolupráce s Krakovskou filharmonií a mnoho dalších. V programu představí tradiční goralské melodie za doprovodu goralské hudecké a gajdošské muziky.

muzika-jan-karpiel

Muzika Jana Karpiela

Jozef Kostůr


Jeden z mála autentických gajdošů, který se odmalička vyučoval hře na gajdy od svého otce – bači na salaši. Hraje na podpolaské gajdy v ladění F, případně Fis. Hrává a zpívá melodie z okolí Podkonic, Priechodu, je sólistou folklórního souboru Partizán a vedoucím folklórní skupiny Vysoká Podkonice.

jozef-kostur

Jozef Kostůr


Ľubomír Párička


Svoji muzikantskou dráhu započal jako 10 – letý chlapec výrobou píšťalek a při výrobě se stal interpretem. Mimo gajd vyrábí také všechny druhy pastýřských píšťal, různé druhy fujar, části ke kroji a další předměty do domácností. Jako gajdoš působil v mnoha souborech: Turiec, Stavbár, Partizán, SLUK, Lúčnica. Svojí houževnatostí a vytrvalou prací dosáhl celou řadu ocenění jako interpret i jako výrobce lidových nástrojů.

l-paricka

Ľubomír Párička

Martin Tesák


Pochází z muzikální rodiny, vyrábí píšťalky, fujary a gajdy. Civilním povoláním lékař zasvětil všechen svůj volný čas gajdošské kultuře. Propagátor gajdošské muziky a výborný muzikant představí tradiční melodie.

m-tesak

Martin Tesák


Gajdoši z Kopanic

Rodinná gajdošská muzika prezentující gajdošské tradice Moravských kopanic. Repertoár muziky tvoří výhradně písně z rodného kraje. Muzika se pyšní řadou zajímavých hudebních spoluprací a společných hudebních produkcí s řadou výtečných muzik. V programu uvede typické písně z Moravských kopanic.

gajdosi-z-kopanic

Gajdoši z Kopanic

KOMPLETNÍ PROGRAM KE STAŽENÍ ZDE




Zemřel Bernard Garaj st.

Bernard Garaj (narozen 13.2.1935 ve Velké Lehotě ) pocházel z muzikantské rodiny. Jeho dědeček, otec i strýc byli gajdoši a muzikanti. Vyrůstal mezi tóny lidové hudby a gajdošskou muziku vnímal od dětství jako samozřejmost. Hrával na dvoj a trojhlasé gajdy, které také sám vyráběl. Byl sólistou souborů Zobor a Ponitran. V osobě Bernarda Garaje st. odešel autentický slovenský gajdoš a výtečný člověk. Čest jeho památce a díky za celoživotní dílo věnované gajdošským tradicím.

SLOVÁCKÉ SLAVNOSTI VÍNA A OTEVŘENÝCH PAMÁTEK
12. – 13.9.2015 Uherské Hradiště

Stalo se již tradicí, že v rámci SLOVÁCKÝCH SLAVNOSTÍ VÍNA A OTEVŘENÝCH PAMÁTEK v Uherském Hradišti se prezentují také gajdošské muziky.

Málokterý hudební nástroj má tak dlouhou hudební tradici, je součástí hudebního instrumentáře tolika národů a měl takové společenské uplatnění jako dudy. Archaický původ, velké územní rozšíření a důležitá společenská funkce. To jsou základní atributy, které významným způsobem určují důležité postavení gajd mezi ostatními hudebními nástroji.

V lidové hudbě je stále zájem o starou gajdošskou muziku.  Tento pořad bude věnován jen užší oblasti Moravy – Slovácku.  Seznámíme se se zdejší gajdošskou tradicí, kde se ji podařilo zachránit od úplného zapomenutí.

Ani na Slovácku nebyla bez gajdoše muzika, svatba, přástky, dožínky, hody, fašanky nebo jakékoliv jiné lidové veselí. Gajdoši bývali vedle ostatních hudců šiřiteli pravého, ničím nezkaleného lidového umění a význačným činitelem v životě venkovského lidu. Četné gajdošské písně starobylého rázu připomínají jejich tvořivost a obohacují naši lidovou zpěvnost minulých dob.

V nedělním gajdošském programu se představí:

- Gajdoši z Kopanic
- Horňácká gajdošská muzika s gajdošem Ivanem Urbánkem
- Mužský sbor Folklórního studia Buchlovice s gajdošem Jaroslavem Zámečným

Gajdoši z Kopanic

Gajdoši z Kopanic

Horňácká gajdošská muzika

Horňácká gajdošská muzika

Mužský sbor Folklórního studia Buchlovice

Mužský sbor Folklórního studia Buchlovice

KOMLETNÍ PROGRAM

Fotogalerie z minulého ročníku ZDE





Zemřela Olga Vlasáková

Olga_Vlasakova

Olga Vlasáková  *5.5.1934+11.7.2015 ilustrátorka a malířka, národopisná sběratelka, publicistka.

V sobotu 11.července zemřela v Brně po dlouhé a těžké nemoci ve věku 81 let malířka, výtvarnice, publicistka a národopisná sběratelka paní Olga Vlasáková.

Absolventka Vysoké školy uměleckoprůmyslové věnovala celý svůj aktivní život lidové kultuře a tradicím moravského, zejména slováckého venkova. Ve svých kresbách doprovázených popularizačními texty zachycovala kroje, artefakty lidového umění i předměty související se zvykoslovím, zabývala se výtvarnou symbolikou lidové kultury, jídelníčkem, pranostikami, průběhem obřadů a zvyků atd. .

Malovala plakáty národopisných slavností, ilustrovala pověsti a vyprávěnky, portrétovala nositele lidových tradic. Připravila desítky výstav. Texty Olgy Vlasákové se vyznačují odborností a šíří znalostí a vědomostí o lidové kultuře.


Olga Vlasáková dovedla psát zajímavě a poutavě. Z jejích textů i kreseb je patrná vášnivá zaujatost pro krásu, jíž venkovský člověk obohacoval svůj svět. Olga Vlasáková během své tvorby prošla všechny národopisně živé regiony, setkala se se spoustou zajímavých lidí, nositelů tradice, zaznamenávala průběh zvyků a obyčejů a všechno kresebně dokumentovala. V mnoha případech se jí podařilo zdokumentovat i poslední doklady mizejících tradic.

Tvorba Olgy Vlasákové umožňuje současným generacím nahlédnout do života předků a předat jim pozoruhodné poselství obsažené v projevech lidového umění.


Profil Olgy Vlasákové

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1102732990-folklorika/307295350120001


Publikace Olgy Vlasákové

2.n

Malba Olgy Vlasákové


PROGRAM KOPANIČÁRSKÉ SLAVNOSTI 2015
10. – 12.7.2015 STARÝ HROZENKOV

kopanicarske_slavnosti_2008PÁTEK 10. ČERVENCE 2015

18.00 SETKÁNÍ U LÍPY BRATRSTVÍ

SPEVOKOL A DH DRIETOMANKA,

ŽENSKÝ SBOR ČEČERA, DH HROZENČANÉ

19.00 MALÉ PÓDIUM (AREÁL SLAVNOSTÍ)

DECHOVÉ HUDBY DRIETOMANKA A HROZENČANÉ

20.00 MALÉ PÓDIUM (AREÁL SLAVNOSTÍ)

VÍTEJTE NA KOPANICÍCH

FTS TRŮFALCI, FSK LEHOŤANKA, LH HUNCÚTI,

GAJDOŠI Z KOPANIC, KOPANIČÁR, ČEČERA.

SOBOTA 11. ČERVENCE 2015

PŘÍRODNÍ AMFITEÁTR

14.00 JARMARK LIDOVÝCH VÝROBCŮ

MALÉ PÓDIUM (AREÁL SLAVNOSTÍ)

14.00 KONCERT DECHOVÉ HUDBY HROZENČANÉ

15.00 DO ZPĚVU A DO TANCA

FS VÁH, FSK ZÁRIEČANKA, FS KOTÁR, FS KUNOVJAN, FSK ROZDVAŽAN, FS FIFRA A CM OHNICA.

20.30. MORAVANKA JANA SLABÁKA

VELKÉ PÓDIUM

16.30 SETKÁNÍ NA KOPANICÍCH

FS VÁH, FSK ZÁRIEČANKA, FS KOTÁR, FS KUNOVJAN,

FSK ROZDVAŽAN, FS FIFRA A CM OHNICA.

18.30 SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍPlakát_Kopanice 2015

GAJDOŠI Z KOPANIC, KOPANIČÁR, ČEČERA, MUŽSKÝ SBOR

19.00 VUS ONDRÁŠ

PŘÍBĚH ZBOJNÍKA – LIDOVÉ TANEČNÍ DIVADLO

20.30 CM OHNICA

21.00 LUCIE BÍLÁ A ARAKAIN

23.00 OHŇOSTROJ

LIDOVÉ VESELICE

DH TEXTILANKA, LOFOŠI, CM FILIPA KAMAŠE, ARTEMIS

NEDĚLE 12. ČERVENCE 2015

10.30 MŠE SVATÁ V KOSTELE NAROZENÍ PANNY MARIE

11.30 KONCERT DECHOVÉ HUDBY HROZENČANKA ( NÁVES )

PŘÍRODNÍ AMFITEÁTR

13.00 JARMARK LIDOVÝCH VÝROBCŮ

13.00 KONCERT STAROHROZENSKÁ KAPELA

14.00 BLOK FOLKÓRNÍCH SOUBORŮ A SKUPIN

DFS KOPANIČÁREK, HRADIŠŤÁNEK, NEZABUDKY,

FS KOHŮTEK A CM STRŮČEK.

15.30 POD MÁJOM

DFS KOPANIČIARIK, SFS KOPA, FS KOPANIČIAR

17.00 PETR BENDE A CM GRAJCAR

19.00 LIDOVÁ VESELICE

DH VLČOVANKA, VSP BAND

Vstupné

pátek : volný vstup

sobota: 300.- Kč dospělí  150.- Kč děti

neděle: 150.- Kč dospělí   80.- Kč děti

SLOVÁCKÉ SLAVNOSTI VÍNA A OTEVŘENÝCH PAMÁTEK
12. – 14.9.2014 Uherské Hradiště

Příznivce gajdosšké muziky jistě potěší informace, že na letošních Slavnostech vína se budou prezentovat také  gajdosšské muziky.

Málokterý hudební nástroj má tak dlouhou hudební tradici, je součástí hudebního instrumentáře tolika národů a měl takové společenské uplatnění jako dudy. Archaický původ, velké územní rozšíření a důležitá společenská funkce. To jsou základní atributy, které významným způsobem určují důležité postavení gajd mezi ostatními hudebními nástroji. Tento nástroj rozeznívaly ruce pastýřů, kejklířů, žebráků i císařů a králů. Jejich hlas povzbuzoval vojska v bitvách, ozývaly se při slavnostních příležitostech a obřadech panstva i prostého venkovského lidu, v chrámech i v nejhorších putykách. Dudy byly a jsou nástrojem zapomínaným i znovu objevovaným, přesto však zůstaly jedním z nejoblíbenějších nástrojů lidové hudby.

Moravské gajdy, nebo správněji gajdy užívané v lidové muzice na Moravě patřily kdysi k rozšířeným hudebním nástrojům. Z dochovaných historických pramenů je patrné, že gajdy byly v oblibě ve všech oblastech Moravy. Cílem pořadu je prezentace alespoň mála z této velmi bohaté gajdošské tradice.

Účinkují:

- Gajdoši z Kopanic
- Gajdošská muzika ze Staré Břeclavi
- Vacenovská gajdošská muzika


gajdosi_z_kopanic_1


Gajdošská muzika Gajdoši z Kopanic navazující na gajdošské tradice Moravských kopanic.


podluzi


Gajdošská muzika ze Staré Břeclavi prezentující gajdošskou tradici Podluží.


vacenovska_n

Vacenovská gajdošská muzika zastupující tradice kyjovského Dolňácka.


KOMLETNÍ PROGRAM


PROGRAM KOPANIČÁRSKÉ SLAVNOSTI 2014
11. – 13.7.2014 Starý Hrozenkov

slavnosti_n

PROGRAM KOPANIČÁRSKÉ SLAVNOSTI 2013
12. – 14.7.2013 Starý Hrozenkov

PÁTEK 12. ČERVENCE

18.00 SETKÁNÍ U LÍPY BRATRSTVÍ

SPEVOKOL A DH DRIETOMANKA, ŽENSKÝ SBOR ČEČERA, DH HROZENČANÉ

19.00 SETKÁNÍ NA POMEZÍ (AREÁL SLAVNOSTÍ)

LATOVEC DOLNÁ SÚČA, KOPANIČÁR STARÝ HROZENKOV, DRIETOMANKA

JUBILEJNÍ MUŽSKÝ SBOR Z VÁPENIC S HOSTY – ČEČERA STARÝ HROZENKOV,

1_n

Gajdoši z Kopanic

MUŽSKÉ SBORY Z NEDAKONIC, OSTROŽSKÉ LHOTY, DOLNÍCH DUNAJOVIC,

CHOTÁR Z DOLNEJ SÚČE

SOBOTA 13. ČERVENCE

PŘÍRODNÍ AMFITEÁTR

14.00 JARMARK ŘEMESEL

14.00 KONCERT DECHOVÉ HUDBY HROZENČANÉ

15.00 BLOK FOLKÓRNÍCH SOUBORŮ A SKUPIN

KUBRA Z KUBREJ

GAJDOŠI Z KOPANIC

zagreb

CHORVATSKÝ GAJDOŠSKÝ ORCHESTR

CHORVATSKÝ GAJDOŠSKÝ ORCHESTR ZÁHŘEB

ČEČERA STARÝ HROZENKOV

NEZÁBUDKY DRIETOMA

DOLINA STARÉ MĚSTO

KOPANIČÁR STARÝ HROZENKOV

BREZOVÁ  BREZOVÁ POD BRADLOM

SLOVÁCKÝ SOUBOR KYJOV A MUŽSKÝ SBOR

20.30 SKUPINA ZGAGAFARI z Polska (malé podium)

21.00 VĚRA ŠPINAROVÁ A PETR BENDE

ROBO KAISER A PETER MELUŠ

23.00 SLAVNOSTNÍ OHŇOSTROJ A LIDOVÁ VESELICE

DH OPATOVANKA, DH BREZOVJANÉ, PELL MELL, CM ROZMARÝN, GAJDOŠI Z KOPANIC, HM KOPANIČÁR, COUNTRY SKUPINA LEFOŠI, SKUPINA ARTEMIS

kop_prog_n

NEDĚLE 14. ČERVENCE

10.30 MŠE SVATÁ V KOSTELE NAROZENÍ PANNY MARIE

11.30 KONCERT DECHOVÉ HUDBY HROZENČANKA ( NÁVES )

PŘÍRODNÍ AMFITEÁTR

13.00 JARMARK ŘEMESEL

13.00 KONCERT DH TÚFARANKA

14.00 BLOK FOLKÓRNÍCH SOUBORŮ A SKUPIN

HOLÚBEK LHOTKA POD ONDŘEJNÍKEM, CHOTÁR HORNÁ SÚČA, KOPANIČÁREK STARÝ HROZENKOV,

TRÚFALCI MNÍCHOVA LHOTA, HANDRLÁK KUNOVICE,

POVAŽAN POVAŽSKÁ BYSTRICA

17.00 ZGAGAFARI z Polska

17.30 HUDOBNÁ SKUPINA BANDA Z BRATISLAVY

TANEČNÍ PÁRTY TS PARTIA

19.00 LIDOVÁ VESELICE

DH TÚFARANKA, VSP BAND

Zemřel Josef Režný

Josef Režný    * 2.2.1924  +10.12.2012

Josef_Rezny

V pondělí 10. prosince 2012 zemřel pan Josef Režný, významný folklorista a muzikant, zakladatel Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích. Odešel vynikající hudebník, především dudák, sběratel lidových písní a tanců na Prácheňsku.

Absolvent reálného gymnázia a celoživotní autodidakt Josef Režný se po zkušenostech z dělnických a úřednických profesí vypracoval až na ředitele městského muzea ve Volyni a především se stal uznávaným evropským badatelem v oboru bordunových nástrojů. Režného životní dílo, monografie 5000 let s dudami, vyšlo v tomto roce ve druhém opraveném vydání. Kromě toho byl Josef Režný autorem stovek úprav lidových písní a vynikající, navíc svého druhu jediné Školy hry na české dudy (1981).

Dudácký nestor Josef Režný patřil mezi výrazné osobnosti českého národopisu. U nás i daleko za hranicemi je označován za jednu z největších osobností a znalců dudácké hry. K lidové hudbě získal vztah již v dětství. Začal hrát na housle, později přešel na violu a posléze se naučil na kontrabas. Jako basista se uplatnil ve studentském orchestru strakonického gymnázia a na konci roku 1942 začal působit také jako basista ve Strakonické dudácké kapele. Roku 1949 založil Národopisný soubor. Z Národopisného souboru brzy vznikl Prácheňský soubor lidových písní a tanců. Josef Režný byl jeho uměleckým vedoucím a dudákem.

Kromě práce v souboru se začal hlouběji zajímat o lidovou kulturu – studoval dostupnou literaturu a prameny, pracoval i v terénu a započal tak svou rozsáhlou sběratelskou činnost zaměřenou na Prácheňsko – zejména na okolí Strakonic, Volyně a šumavské Podlesí. Podařilo se mu nasbírat na 1000 lidových písní, z nichž necelá polovina byla publikována, vytvořit 128 záznamů, 76 různých tanců, pořídil nahrávky a notové přepisy hry dudáků. Přestože hudba byla jeho hlavním zájmem, zapisoval také nářečí, přísloví, pořekadla, zvyky. Postupem času se stal jedním z předních odborníků v oboru lidových hudebních nástrojů se zvláštním důrazem na dudy. Léta se soustavně věnoval výzkumu a dokumentaci dud a dudácké hudby nejen v naší, ale i v evropské hudební tradici.

Medailon Josefa Režného

https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=KmBZQsyzxQU

Kontakt

Bohumil Gabrhel
Starý Hrozenkov 239
687 74 Starý Hrozenkov
Czech Republic
Europe

  • (00 420) 602 510 106
  • (00 420) 721 472 113
  • (00 420) 721 880 646

Facebook