Gajdoši z Kopanic

Články

V zájmu oživování a udržování gajdošských tradicí se v obci Malá Lehota každoročně scházejí gajdoši, gajdošské muziky, výrobcové lidových hudebních nástrojů a lidé, kteří mají rádi lidovou písničku.

Tento gajdošský festival má bohatou historii a těší se velkému zájmu nejen z řad účastníků, ale i široké veřejnosti a sdělovacích prostředků. Gajdošské fašiangy se konají podle katolického kalendáře každoročně poslední pátek před Popeleční středou.

Letos se festival konal 12.2.2010

Místní „krojovaní fašiangovníci“ prošli celou vesnici od domu k domu, na nikoho nezapomněli. Odpoledne proběhlo  vystoupení dětských souborů a večer byl  zaměřený na fašaňkové zvyky.

V letošním programu vystoupilo asi 30 gajdošů a výrobců lidových hudebních nástrojů z celého Slovenska, dále gajdoši z Čech, Moravy i z Francie.

Bernard Garaj

V nejsevernější obci Slovenska, Oravské Polhoře, probíhal ve dnech 10. – 12.9.2009

X. ročník gajdošského festivalu Gajdovačka 2009.

Jubilejní ročník gajdošského setkání, na které se těší mnoho muzikantů. Když se řekne Gajdovačka, mluví se o překrásném festivalu, kde se vždy setkává spousta kamarádů, bravurních a zároveň skromných muzikantů, dobrých lidí upřímného srdce. Mladší zájemci o gajdošskou muziku mají možnost poslouchat velmi zajímavé rozpravy zkušených gajdošů. Výrobci nástrojů si vyměňují poznatky, muzikanti si povídají zážitky za uplynulý rok. To všechno je Gajdovačka.

Gajdovačka je také přehlídka mnoha druhů a typů dud, gajd a dalších nástrojů z různých regionů a krajin světa. A nechybí ani malá škola – seznámení se s nástrojem a základy  hry na gajdy či dudy – každý rok z jiné oblasti. Zde divák vidí cifry gajdošů, které se u mnohých předávají z otce na syna již po několik generací. Slyší zemité projevy lidové muziky v prastaré podobě. Pozoruje, jak se mladí muzikanti neustále zlepšují. To je Gajdovačka, svátek muzikantů, které spojují gajdy.

Pro nejen začínající gajdoše vyšel v hudebním nakladatelství Salve Regina zbrusu nový gajdošský zpěvník.

Důvodů pro vytvoření tohoto zpěvníku bylo hned několik. Snad nejpodstatnějším je, že při hledání ve zpěvnících je nutno respektovat tónový rozsah gajd a jejich tóninovou strnulost, což hledání značně ztěžuje. Spolu s neobvyklým a u jiných nástrojů nepoužívaným prstokladem se tak gajdy stávají pro mnohé čímsi archaickým až záhadným.

Zpěvník vznikl především z potřeb a přání začínajících gajdošů a zájemců o tento druh lidové písně. Zároveň však může být zajímavý i pro gajdoše zkušené, kteří zatouží poznat a zahrát si melodie i jiného než vlastního regionu. Z příspěvků gajdošů a gajdošských muzik, které v současnosti působí na Moravě a ve Slezsku a dalších písňových sbírek vybral a uspořádal Pavel Číp. Vzniklo tak svým způsobem unikátní dílo, které obsahuje 464 lidových písní a koled z Moravy a Slezska.

Na hranicích Srbska a Černé Hory leží region s názvem Banát. Ten tvoří šest vesnic: Svatá Helena, Rovensko, Gerník, Eibentál, Bígr a Šumice. Vesnice se nacházejí v horách ukončujících karpatský oblouk s masivy rozkládajícími se nad Dunajem.

Vznik těchto osad se datuje kolem roku 1823, kdy se po Dunaji vydali čeští kolonisté do tehdejšího pohraničního pásma rakouské monarchie,  aby zde těžili dřevo. Potomci těchto obyvatel zde žijí dodnes a kontakt s mateřským jazykem je pro ně přirozený. Není proto divu, že pořádají folklórní festival Čechů žijících v Rumunsku.

Na ten se vydala i naše gajdošská muzika spolu s gajdošskou muzikou ze Starého Poddvorova, dále členové folklórního souboru Světlovan z Bojkovic, členové folklórního souboru Pentla z Boršic u Blatnice a cimbálová muzika Kubíci z Velké nad Veličkou. Role hostitelů festivalu se ujaly místní skupiny z jednotlivých českých vesnic.

Nevšedním zážitkem bylo večerní spontánní vyhrávání a samozřejmě festival samotný. Za zmínku určitě stojí také příroda, která zde odhaluje své půvaby, túry po horách a řeka Dunaj. Během pobytu jsme měli možnost pozorovat překrásné západy slunce nad Srbskem či Černou Horou a vychutnávat si nádherná panoramata místních skal, hor a údolí.

Gyöngyös

Ve dnech 8. – 13.8.2009 probíhal ve městě Gyöngyös ( „Děňďéš“ – v překladu Perla ) 9. ročník mezinárodního folklórního festivalu. Do tohoto historického města ležícího asi 100 km  východně od Budapešti ve vinařské oblasti se sjelo mnoho souborů a muzik z různých krajin světa. Jako zástupci ČR byli delegováni Gajdoši z Kopanic a Venkovská dudácká muzika Bedrník z Jižních Čech.

Diváci měli možnost pozorovat různé projevy lidových tradic – počínaje maďarskou kulturou, přes exotické tanečnice z Venezuely, až po kozácké tanečníky ze Sibiře. Festival probíhal ve třech částech města, kde se střídali jednotliví účinkující. Po vystoupení v hlavním areálu se  přecházelo hrát na náměstí a odtud do parku. Tento pořadatelský počin umožnil pokrýt značný divácký zájem o jednotlivé hosty, neboť každý den festivalu bylo možné pozorovat ojedinělé projevy kultury.

Závěrem nezbývá než konstatovat, že se jednalo o velmi zajímavý folklórní festival, na který se bude jistě ještě dlouho vzpomínat.

V rámci dnů beskydské kultury probíhal dne 2.8.2009 v polské Rajczi

VIII. ročník  festivalu GAJDOSZY i DUDZIARZY.

Zahájení festivalu se konalo při dopolední bohoslužbě. Po skončení mše se  účinkující i diváci vydali průvodem, v jehož čele vyhrávaly jednotlivé gajdošské muziky, do amfiteátru. Zde se vesele vyhrávalo až do večerních hodin.

Atmosféra gajdošského setkání byla  jedinečná o čemž se můžete přesvědčit z přiložených fotografií.

Kopaničárské slavnosti 2009,  aneb jak bylo

Juraj Dufek a Lubomír Tatarka

Stalo se již tradicí, že každoročně naše muzika pořádá v rámci Kopaničárských slavností gajdošské setkání. Cílem těchto setkávání, je prezentace tradiční lidové muziky širší veřejnosti, neboť příležitostí poslechnout si takřka autentickou gajdošskou muziku je v dnešní uspěchané době velmi málo.

Letošní program se nesl ve znamení deště. Pestrý sobotní program, který pro návštěvníky připravili pořadatelé, byl zrušen pro nepřízeň počasí. Intenzívní a vytrvalý déšť nedovolil účinkujícím produkci. Ovšem ani nehostinné počasí nezabránilo velmi zdařilému gajdošskému setkání. Za pódiem v amfiteátru se našlo místo pod střechou, kde se vesele gajdovalo až do brzkých ranních hodin.

Představili se brilantní interpreti a vynikající gajdošské muziky . Při neoficiálním spontánním gajdošském programu vystoupili: Juraj Dufek, Lubomír Tatarka (Čalamacha), Roman Bienik a Helena Záhradníková, oravská goralská gajdošská muzika Goluska, slezská goralská gajdošská muzika Bukóń, gajdoši ze Staré Břeclavi a Gajdoši z Kopanic.

Zmínění muzikanti ocenili obětavost přihlížejících diváků, kteří se všichni nevešli pod střechu a  vytvořili pro ně neopakovatelnou atmosféru. Všem – muzikantům, zpěvákům, divákům, všem zúčastněným patří srdečné díky.

Nejsevernější obec Slovenska, Oravská Polhora, vyhlášená živou gajdošskou tradicí, se již po deváté stala po tři dny útočištěm gajdošů a gajdošských muzik. Do této příhraniční vesnice přicestovalo stopadesát sedm gajdošů ze Slovenska, České republiky, Anglie, Chorvatska, Francie, Španělska a Japonska.

V pátečních programech zazněly regionální písně v soutěži „Tak spievala moja babka“, následoval medailon místní goralské gajdošské muziky Goluska, která letos oslavila desáté narozeniny. Večer poté příjemně zakončil Lubomír Tatarka (Čalamacha) spolu s dalšími gajdoši z Podpolaní, jmenovitě Jozefom Kostůrom, Martinom Tesákom a Karolom Kočíkom. Ti připravili pro účastníky letošní Gajdovačky zajímavou a velmi poučnou prezentaci svého regionu, kterou navíc doplňovali gajdováním a čerstvou žinčicí.

Po oficiálních pořadech se většina gajdošů odebrala do restauračního zařízení Slaná Voda, kde se volně vyhrávalo až do ranních hodin a panovala zde jedinečná atmosféra.

Sobotní festivalový den začínal ranní prohlídkou dílny výrobce gajd a gajdoše pana Františka Skurčáka. Následovala malá škola gajdování o kterou se letos postaral vedoucí chorvatského gajdošského orchestru pan Stepjan Veckovič. Ten seznámil početné publikum, složené zejména z gajdošů, se zákoutími hry na chorvatské gajdy. Odpoledne se část gajdošů vydala vyhrávat do polské Milowky, část do skanzenu oravské dědiny v Zuberci a část na Oravský hrad. V podvečer po návratu do Oravské Polhory pokračovala Gajdovačka sedmou mezinárodní soutěží mladých gajdošů, pojmenovanou po místním význačném hráči na gajdy panu Jezefu Zboroňovi – O Zboroňovu notu. V kategorii gajdošů do patnácti let získala první místo mladá a zdatná gajdoška Ivetka Skurčáková z Oravské Polhory, ve starší kategorií gajdošů do dvacetipěti let získal první místo dudák z Mrákova u Domažlic Daniel Dřímal. Jakmile skončila soutěž, kde bylo možné pozorovat nadání a gajdošské dovednosti mladých muzikantů, přišla opět volná zábava a diskuze o gajdošské problematice.

V nedělní závěrečný den se uskutečnil také galaprogram, kde se představila celá řada výtečných gajdošů a gajdošských muzik. Letošní galaprogram se uskutečnil díky rozsáhlé rekonstrukci kulturního domu v přírodním amfiteátru Slaná Voda, ve kterém se vyhrávalo pod širým nebem. Tato skutečnost potrápila zejména muzikanty, jenž hrají s tradičními plátky u strojků píšťal (černý bez, rákos). Přes chladné počasí nebyla nouze o obecenstvo a dobrou náladu. Závěrem nezbývá než poděkovat pořadatelům za velmi krásné a svým způsobem ojedinělé gajdošské setkání, které jistě stálo mnoho úsilí a starostí, aby se všichni gajdoši cítili v Oravské Polhoře tak dobře.

V Kulturním Domě ve Starém Hrozenkově si v pátek 11.7.2008 dali dostaveníčko gajdoši. Probíhal zde program u příležitosti 20. výročí zahájení činnosti gajdošské muziky Gajdoši z Kopanic. Vystoupilo pět lidových muzik a dva profesionální hudebníci – sólisté filharmonií. Troufám si konstatovat, že nic podobného se nebude dlouho opakovat.

Pořad zahájili Gajdoši z Kopanic krátkým hudebním vstupem, aby přivítali publikum a přítomné přátele – gajdoše a muzikanty. Jako další se představila gajdošská muzika z Břeclavi. Diváci měli ojedinělou možnost setkání s vzácným člověkem – gajdošem, zpěvákem a umělcem MUDr. Jiřím Holáskem. Ten provázel hudební čísla gajdošské a hudecké muziky poutavým povídáním. Ostatní členové muziky také předvedli své umění. Nádherný zpěv Jany Otáhalové podbarvoval Matěj Kůrečka na housle, za doprovodu otce kontráše Oldřicha Kůrečky a strýce kontrabasisty Libora Svačiny. Jako další se představila gajdošská muzika Ruky Na Dudy z Frenštátu pod Radhoštěm. Muzikanti z Moravskoslezských Beskyd krásně zpívali a výborně jim to hrálo. Stručně řečeno byla to radost poslouchat. O další hudební vstup se postarali Gajdoši z Kopanic, spolu s rodinnou muzikou Škubalových. Sada písní z Kopanic sklidila zasloužený potlesk.

Následovalo vystoupení cimbálové muziky Jožky Marečka, která zajistila velmi zdařilý kontrast gajdošské a cimbálové muziky. Jejich vystoupení bylo příjemným oživením pořadu. Po cimbálové muzice přišla hudební perla. Tou byla muzika Starodávní Bardové. Toto hudební těleso tvoří skotsko – polský manželský pár, Dr. Lindsay Davidson a Irena Czubek Davidson. Manželé Davidsonovi předvedli bravurní hru na harfu a různé druhy skotských dud. Od tradičních skotských dud, přes dudy z pomezí anglicko-skotské hranice, až po “velké” skotské dudy. Slyšet tuto muziku bylo jedinečným hudebním zážitkem. Po jejich koncertu přišla vzácná chvíle pro Gajdoše z Kopanic. Pokřtili svůj první CD nosič s názvem „Ej, moselo by něbyc“. Kmotry se stali PaedDr. Jiří Jilík, MUDr. Jiří Holásek a Dr. Lindsay Davidson. Jakmile bylo album představeno veřejnosti, spustily všechny muziky společnou píseň na závěr pořadu. Byla to nádhera! Po skončení oficiálního programu následovalo volné muzicírování, které pokračovalo asi do 3. hodiny ranní. Nezbývá než dodat, že celý páteční večer byl příjemným kulturním zážitkem. Z pořadu k výročí vznikl DVD záznam, který si lze zajistit spolu s CD nosičem gajdošské muziky Gajdoši z Kopanic. Zájemci se mohou hlásit na emailové adrese: Gajdosi.z.Kopanic@email.cz.

Závěrem chci poděkovat sponzorům a obci Starý Hrozenkov. Nebýt jejich podpory, těžko by se konalo tak zdařilé gajdošské setkání. Děkujeme Vám!!!

K nemnoha muzikantům, jimž se staly právě gajdy osudem, patří i rodinná muzika Gajdoši z Kopanic, již tvoří manželé Bohumil a Lýdia a syn Jiří Gabrhelovi ze Starého Hrozenkova. Jejich vztah k místním tradicím není náhodný ani uměle vypěstovaný; jejich předkové žili od nepaměti v tomto kraji kdysi zapomenutém Bohem i lidmi a spoluvytvářeli jeho duchovní svět. V rodokmenu Lýdie Gabrhelové bychom pod jménem její prababičky Anny Struhárové a babičky Irmy Gabrhelové dokonce rozpoznali dvě ze slavných kopaničárských žen.

Vnitřní svět rodiny Gabrhelových byl tak od prvopočátku spojen s archaizujícím prostředím Kopanic a členství v souborech Kopaničárek a Kopaničár(tehdy pod vedením manželů Kopuncových) jen předzvěstí jejich další cesty. Na počátku 90. let, když povyrostly jejich děti, se poprvé představili veřejnosti na Kopaničárských slavnostech jako rodinná gajdošská muzika. Vzbudili pozornost – vždyť gajdy umlkly na Kopanicích před mnoha desetiletími. Bohumil tak obnovil hudební tradici, když se vydal na nelehkou, ale pro gajdoše typickou cestu vesnického muzikanta–samouka za učiteli – do Brna, na Valašsko, do jižních Čech. Svým nadšením strhl postupně i další příslušníky rodiny.

Vrcholné období prožívají Gajdoši z Kopanic – ustálení v triu: Bohumil, Lýdia a Jiří – v prvním desetiletí tohoto století. Tehdy překračují horizont kraje „Horenky Chabovéj“ a vydávají se hlouběji do karpatských regionů, zvláště na Slovensko a do Polska, aby se setkávali s muzikanty v horských krajích, kde gajdošská muzika patří k živé hudební tradici, a tak úspěšně reprezentovali svůj kraj. Znají je návštěvníci festivalů v Oravské Polhore odkud si Jiří několikrát přivezl cennou trofej ze soutěže mladých gajdošů, v Milovce, Žywcu, kde získali čestné uznání za autentickou interpretaci, v Poznani, v Polajewu, v Zakopaném, ale i na Slovácku – ve Strážnici, v Břeclavi, či ve Vlčnově a také v Čechách – ve Strakonicích, v Praze. Hráli a zpívali v různých krajích na mnoha folklorních setkáních zpěváků a muzikantů, na besedách o Kopanicích v kulturních domech, v muzeích či knihovnách v mnoha obcích a městech. Všude tam poctivě a odpovědně reprezentují svůj kraj, vědomi si povinnosti naplňovat odkaz předků a předávat poselství lidové kultury příštím generacím.

Jak už bylo zmíněno tato gajdošská muzika letos oslaví 20. výročí vzniku. U této příležitosti byl natočen zbrusu nový CD nosič s názvem „Ej moselo by něbyc“, který bude pokřtěn a představen veřejnosti v pátek 11.7.2008 ve 20:00 v Kulturním Domě ve Starém Hrozenkově v celovečerním gajdošském pořadu. Posluchači se mají na co těšit, protože na nosiči zazní známé i méně známé písně z národopisného regionu Moravské Kopanice v podání Gajdošů z Kopanic a rodinné hudecké muziky Škubalových. Na nosiči se také představí jako sóloví zpěváci hosté MUDr. Jiří Holásek a Vít Blaho.

Při křtu tohoto CD nosiče se v připravovaném gajdošském pořadu, který se uskuteční v rámci mezinárodního folklórního festivalu Kopaničárské Slavnosti představí také hosté – sólisté i gajdošské muziky.

Pozvání přijala gajdošská muzika Ruky Na Dudy , která navazuje na gajdošské tadice Moravskoslezských Beskyd v čele s gajdošem Vlastimilem Bjačkem. Tato muzika vždy překvapí publikum svým krásně promyšleným výstupem.

Gajdošská muziky Ruky Na Dudy

Dalšími vzácnými hosty, které budeme mít čest představit obecenstvu je gajdošská muzika Polhoranka z Oravské Polhory. Toto muzikantské seskupení pokračuje v živé gajdošské tradici ve svém regionu, ze kterého pochází řady význačných gajdošů.

Gajdošská muzika Polhoranka

Jako další publikum přivítá legendy slovenského „gajdošství“ v podobě pana Bernarda Garaje a Prof. PaedDr. Bernarda Garaje,CSc. Tito vzácní pánové udržují gajdošskou tradici v podobě rodového muzicírování po více než tři generace.

Bernard Garaj

V gajdošškém programu se také představí MUDr. Jiří Holásek, osobnost lidového intelektuála, člověk moudrý s mnoha životními zkušenostmi, současně muzikant a zpěvák, v jehož podání se lidová píseň stává „citovým výbojem“, zdrojem emocí a výrazem duše.

MUDr. Jiří Holásek

Pozvání také přijal skotsko – polský manželský pár a to pan Dr. Lindsay Davidson a Irena Czubek Davidson. Manželé Davidsonovi jsou profesionální hudebníci, sólisté filharmonií. Lindsay Davidson je vynikajícím skotským dudákem, držitelem řady prestižních mezinárodních ocenění a titulů za hru na skotské dudy. Irena Czubek Davidson bravurně ovládá harfu. Není proto divu že obecenstvo bývá vždy doslova omámeno krásou jejich muziky.

Lindsay a Irena Davidsonovi

A samozřejmě nebudou chybět jubilanti – Gajdoši z Kopanic, kteří vystoupí za doprovodu hudecké muziky Škubalových.

Gabrhelovi a Škubalovi

Nepochybuji, že vystoupení zmíněných muzikantů bude pro účastníky již tradičního Setkání Gajdošů milým kulturním zážitkem. Pro diváky je připraveno také překvapení a nebude jiné než muzikantské.

Gajdošský pořad se bude vzhledem k diváckému ohlasu z minulého roku opakovat ve zkrácené podobě také v sobotu 12.7.2008 v přírodním amfiteátru ve Starém Hrozenkově. Srdečně zveme všechny příznivce gajdošské muziky!!!